Moje E-kniha sbírka veršů v prodeji například i ZDE

Až bude poražen poslední strom, až bude otrávena poslední řeka a uloven poslední pták, pak
teprve pochopíte, že peníze se jíst nedají.

Každý sám za sebe

1. listopadu 2017 v 11:42 | mysteriouswolf |  Téma týdne
Život je prostě boj. Den za dnem, od probuzení až do západu slunce. To není klišé, taková je prostě skutečnost.

Každý z nás se denně musí potýkat s problémy, starostmi i radostmi. A co je pro jednoho prkotina, je pro jiného vážný problém.

Jsou lidé, kteří si zaplevelují vlastní život zbytečnou závistí, škodolibostí a nezdravým staráním se, co se kde šustne. Občas žasnu, co někomu stojí za pozornost.
Vídám kolem sebe žabomyší války. Jako by bylo málo problémů a zla globálně kolem nás.

V dnešní době je mezi lidmi také hodně vážných nemocí. A každý se s nemocí vyrovnává po svém. Někdo svoji bolest a bezradnost ventiluje právě tím, že útočí na druhé, jiný se snaží udělat si každý den alespoň trochu snesitelnější.

A to bývá opravdu boj. Přemáhat bolest, usmát se přes slzy, překonávat sám sebe. Mít vůli žít. Pro sebe...pro své blízké. Když se člověk jen nemračí, jde všechno nějak lépe. Není to lehké, ale kdo v sobě tu sílu najde, vyhrává.

Každý má ráno volbu, jak prožije svůj den. A každý den stojí za ten boj.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 1. listopadu 2017 v 11:47 | Reagovat

Tak co se týče staráním se co se kde šustne u sousedů je tedy tahle ves přímo ukázková. Když jsem si tak probírala, kdo by mi z ní chyběl, přišla jsem na to, že vlastně nikdo ... jedině co by mi chybělo je  moje zahrada. Ale máš pravdu, žít život je obrovský boj.

2 King Rukola King Rukola | Web | 1. listopadu 2017 v 12:09 | Reagovat

[1]: jo, jo. to šoustání. to nám celé vesnii chybělo! :-D

3 King Rukola King Rukola | Web | 1. listopadu 2017 v 12:10 | Reagovat

"to by nám a celá vesnici chybělo", oprava

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 1. listopadu 2017 v 12:17 | Reagovat
5 Eliss Eliss | Web | 1. listopadu 2017 v 12:35 | Reagovat

Já se starám jen o sebe a o svou rodinu, drby vůbec nevyhledávám a je mi tak dobře :-)

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 1. listopadu 2017 v 13:16 | Reagovat

Ale v Blesku psali, že... :-)

7 mysteriouswolf mysteriouswolf | 1. listopadu 2017 v 14:06 | Reagovat

[1]:  Pár let jsem na venkově bydlela, ale můžu ti říct, že v paneláku ty sousedské vztahy někdy nejsou o nic lepší :-)

[5]: Věřím :-)

[6]: A Máňa říkala, že to není směroplatný :D

8 hrachajdice hrachajdice | Web | 1. listopadu 2017 v 14:34 | Reagovat

:-)

9 VendyW VendyW | E-mail | Web | 1. listopadu 2017 v 15:03 | Reagovat

[7]: Tak v paneláku jsem žila celkem sedm let, ale pokud se do něj nastěhovali lidé ze vsi, kteří se do Prahy dostali na nábor a k tomu dostali byt opravdu to stálo za to. Bordel po chodbách, skříně a skříňky které zatarasovaly chodbu, veškerý domácí sortiment obuvi před bytem, koše s bordelem které zasmradily celý dům a další a další lahůdky. A samozřejmě ohromný zájem o to co dělají a jak se chovají ostatní. Prostě vesnice se svými zvyky sestěhovaná pod jednou střechou .... :-(

10 sugr sugr | E-mail | Web | 1. listopadu 2017 v 17:42 | Reagovat

Žabomyší války nejsou jen v reálném životě, bohužel jsou i zde ve virtuálním světě internetu, kde není nic opravdového, ale jen virtuálního! :D Někteří zde hlásají jen svou pravdu a ostatní mu prdelkují i kdyby to byla sebevětší blbost.
Vždy jsem si myslela, že takové vlezdoprdekování je jen mezi živými lidmi, ale že to je i na Internetu a lidé dokáží na sebe plivat a být sprostí, to bych nikdy ve smyšleném světě nečekala. Zvláště na Blogu cz. :-(
Tak si tak říkám, když vidím, že máš nový blog na jiném serveru...,
neutíkáš i kvůli tomuto znechucení? ???

11 Jara Jara | Web | 1. listopadu 2017 v 18:47 | Reagovat

Hezky napsané...já osobně bych zase nechtěla žít za " zdí" uzavřená jen pro sebe, jak jsem to pochopila z komentáře p. Wendy. Ale to je její věc.. Drby nesbírám a nesháním. Není to moje "parketa". Sousedy máme dobré a nemáme s nimi problémy. Ostatně mluví se o každém, ale  velké plus je, že pokud bych něco potřebovala, mohu se na sousedy obrátit a vím, že pokud to bude v jejich silách,  tak pomůžou. :-)

12 Iris Iris | E-mail | Web | 1. listopadu 2017 v 20:26 | Reagovat

Ale všichni hlavně ví, jak máš nejlíp žít :-?

13 Gabi Gabi | 1. listopadu 2017 v 20:55 | Reagovat

Tak a je rozhodnuté!!! Moja voľba : Zajtra nevyleziem z postele, lebo dnes sa zo mňa stal veľký usmrkanec!!! :D Už som si vybrala aj spoločníčku do tej postele - z "červenej knižnice!  Záviďte všetci! :D ;-)
Žabomyšie vojny byť nemôžu.  Myšky sa síce  v dome  sem tam objavia, ale s tými bojujem iba ja a kocúri, žabky sa tento rok akosi na nás vykašľali. Chýbali. :-(

14 beallara beallara | Web | 2. listopadu 2017 v 7:25 | Reagovat

Ano, to jsme my lidé, táhneme svou káru a občas je to krásnou alejí, občas cestou plnou sraček, ale navzájem se potřebujeme a jak se k tomu staví pan Saudek : " Dámy, vyzývám vás, do klidu, prosím, do klidu "...

15 mysteriouswolf mysteriouswolf | 2. listopadu 2017 v 7:38 | Reagovat

[9]: Možná to ale celkově není ani tak o tom jestli jde o lidi z venkova nebo města. Je to prostě o povaze.

[10]: To ne. Mám ten blog už nějaký čas, jen jsem na něj přidávala zřídka. Teď tam přetahuji věci z tohoto blogu a přidávám nové, pro případ že by blog.cz šel do kopru.

[11]: Díky, to víš, každému vyhovuje něco jiného.

[12]: Tak jasně, tihle lidé ví naprosto přesně jak má žít soused, to jde lépe než si uspořádat svůj život :D

[13]: Fííha, tak to je skvělý nápad. S dobrou knihou a hrncem čaje v pelíšku to vybojuješ :-)

16 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 2. listopadu 2017 v 7:57 | Reagovat

[14]: Tak nějak :-)

17 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. listopadu 2017 v 9:29 | Reagovat

[11]:Neuzavírám se za zeď, kdo mne zná ví že jsem naopak člověk velmi komunikativní a společenský. Ale držím se hesla žij a nechej žít, což právě většina místních bere tak, že budou strkat nosy do mých záležitostí nebo záležitostí mé rodiny a pak škodit. Mě, narozdíl od nich, je úplně jedno kdo kde a s kým, nezajímá mě to. Oni žijí sběrem drbů a jejich šířením žijí od rána do večera. Ale díky naprosto rozdílným názorům a vkusu se prostě s nikým tady neshodnu na žádném společném tématu či koníčku. A proto říkám, že by mi nikdo z nich nechyběl v případě že bych odsud odešla.

18 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. listopadu 2017 v 9:33 | Reagovat

[15]:Díky svému povolání v době kdy jsem na sídlišti bydlela, jsem měla přístup prakticky do všech paneláků na sídlišti. A bylo sakra poznat kde žijí lidé z města a kde z vesnice. Prostě každá skupina se chovala tak jí bylo vychováním a životní úrovní vlastní. Prostě byl, je a bude rozdíl v chování a myšlení lidí z měst a vesnic. To se nemění a dnes a denně se o tom přesvědčuji.

19 proksovka proksovka | 2. listopadu 2017 v 11:32 | Reagovat

Hezky sepsané, spousta lidí řeší každý den úplné prkotiny místo toho, aby se radovali z každého dne. A potom najednou zjistí, že jsou staří nemocní a že svůj život mohli žít úplně jinak-

20 Gabi Gabi | 2. listopadu 2017 v 14:26 | Reagovat

[18]: Ja som vyrástla na dedine, a väčšinu svojho profesne aktívneho života prežila v meste. Čo ma v meste vždy udivovalo, že dvaja ľudia sa míňali v parku, či hoc aj na schodišti a nepokladal ani jeden za potrebné toho druhého pozdraviť. Ja ako dieťa som musela zdraviť aj cudzích, neznámych na ulici. Ba dokonca som bola vedená k tomu, že domácich pozdravím rôznými pozdravmi. Slováka pozdravím slovensky, rozlišujúc, či to je ateista - učiteľ úradník- "dobrý deň", kresťaňa rimokatolíka .." Pochválen buď...." grekokatolíka , či Rusína ich pozdravom ...Slava Isusu Christu!... Christos posredi nas"  ...Maďara po maďarsky.."Jó napot akarok, csókom néni" ...Áno, vedeli sme , teda skôr naše mami o všetkom čo sa udialo v iných domoch. Keď bola svadba, tetky piekli spolu koláče, otcovia chutnali "svoje" slivovice. Samozrejme, že boli aj rozbroje, aj klebety, aj facky v krčme padli. Hlas bol vždy o toninu vyšší , aby sme sa počuli, aj cez tri záhrady. V meste , tam to bolo iné.Tam som musela hlas stíšiť ...:D, vlastné deti ma na to upozorňovali. Topánky na vidieku naozaj zostávali na priedomí, lebo bolo na nich aj kilo hliny .:D
Ja osobne som sa v meste zdravila a doteraz zdravím aj mladším, ak sa míňame na schodisku v paneláku. Občas som pre niektorých čudná. :D. Ľudia majú k sebe bližšie fyzicky, ale ďalej psychicky. V meste som ale spoznala komunitu ľudí, ktorí mali psov ako členov rodiny, pri sebe v obývačke. Mám tak teraz svojich vlčiakov aj na vidieku, kam sa po rokoch natrvalo vraciam. A som pre zmenu čudná  pre vidiečanov :D Pes - dokonca veľký pes v dome ??? To nie !!! Pánske - mestské móresy! :D  Pre mešťanov som dedinčanka, pre dedinčanov mešťanka. Moja mrkva mi nikdy nedorastie do dokonalosti mrkvy mojej susedy . Som rozdvojená osobnosť a nielen kvôli mrkve. Keď som mesiac v Žiline, medzi horami, kam som tak rada chodievala, začínam cítiť úzkosť a stiesnosť, z hôr okolo mňa. Chýba mi priestor - rovina, vidieť už tu na zemi,  , že Zem je guľatá . To môžem vidieť aj na kopčeku za naším sadom . Ten kopec bol pre mňa niekdy ..dávno ... veľkým kopcom. Až do doby, kým som nespoznala väčší kopec.Keď som dlhšie na vidieku , mojej nížine pri Michlaovciach, tak mi začínajú chýbať hory. Až bolestivo mi chýbajú za oknom. Neviem sa s nimi natrvalo rozlúčiť.  Svoj vidiek, aj mesto, aj kraj ... aj národnosť .... všetko nosíme v sebe a je to na nás vidno. To dobré, aj to zlé, čo nám tie prostredia, čo nás formovali, dali. Vy, Češi, ste iní ako my, Slováci. Nepíšem, horší, či lepší. Jednoducho iní. King Rucola, ako skor  50 r. Švajčiar by nám o tom vedel veľa napísať. Myslím, že aj on "zostal vidiečanom - Slovákom, strihnutým českým pôvodom " napriek tomu, že Bratislava je rovnako veľká ako Zurrich. A ešte nakoniec moje filozof. úvahy : " Aj tak ste všetci východňare, len o tom ešte mnohí neviete! " :D
Dosť som sa rozpísala, sorry "vlčica " už keď som sa rozhodla liečiť posteľou...ale nuda ma už zožiera . :-D Pekný deň prajem všetkým.

21 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. listopadu 2017 v 17:40 | Reagovat

[20]: ;-)  :-)

22 mysteriouswolf mysteriouswolf | 3. listopadu 2017 v 8:07 | Reagovat

[19]: aneb : "Až na konci poznáš, jak jsi měl začít!"

[20]: Jen se klidně rozepiš, ráda čtu tvoje komentáře :-)
K těm psům...měla jsem od dětství postupně pár ovčáků, ale když jsme se před lety nastěhovali do paneláku, psa jsem tam žádného "trápit" nechtěla. Nakonec mě moje tehdy malé děti ukecali alespoň na malé plemeno. Tak jsme měli trpasličího pudla-fenečku. V 13 letech  vážně onemocněla a když začala mít silné bolesti, nezbylo než ji utratit. No obrečeli jsme to všichni. A je to jak ty píšeš, manžel má v práci hodně kolegů z venkova a ti nechápali tak velký smutek. Prý : "no co, tak si kup prostě druhého."  Oni mají psy na dvorku na hlídání. Jiný účel v tom, mít psa, nevidí.

23 Luma’il Luma’il | Web | 3. listopadu 2017 v 20:22 | Reagovat

Nádherně napsané. :-)
Někdy stačí jen úsměv a je hned lepší den a to jak úsměv, který věnujeme mi, tak úsměv, kteří věnují ostatní.
Když ráno jedu autbusem, kterým jezdí stejný řidič, vždy se na něj usmívám a on na mě a občas si udělá i srandu a mě to zlepší den a věřím, že i jemu.

24 mysteriouswolf mysteriouswolf | 5. listopadu 2017 v 16:45 | Reagovat

[23]: Díky.

25 proksovka proksovka | 6. listopadu 2017 v 12:44 | Reagovat

Moc hezké :)

26 Edita Edita | 6. listopadu 2017 v 16:12 | Reagovat

Hezká úvaha.

27 Milan Milan | E-mail | 7. listopadu 2017 v 8:30 | Reagovat

Zabýváme se blbinama a to důležitý zatím uteče :-(

28 mysteriouswolf mysteriouswolf | 7. listopadu 2017 v 18:46 | Reagovat

[25]:[26]: Děkuji.

[27]: Tak nějak...

29 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 19:15 | Reagovat

Snažím se mračit jen na ty, kteří se ze zásady mračí na mne. Jinak bojovat proti drbům je prakticky nemožné, tak naopak u těch největších drben o sobě rozšiřuju nesmysly a bavím se tím, jak se šíří. Když už si mě mají brát lokální drbny do úst, ať jsou to aspoň nesmysly :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama