Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu

Do věčných lovišť

4. ledna 2016 v 7:58 | mysteriouswolf |  Téma týdne
Jaký by byl ten poslední den mého života?! Mohla bych napsat to, co často lidé na tuhle otázku odpovídají. Že si jej pořádně užiji.

Například, že vyrazím na pořádný mejdan. Nebo odjedu na ten den k moři a budu večer čekat na svůj poslední západ slunce. Taky bych si mohla přát, strávit jej se svou nejoblíbenější celebritou...poslední přání se prý neodmítá.

Jenže, nic takového bych neudělala. Nemám na to povahu. A teď sakra nevím, jestli je to dobře, nebo špatně.
Tyhle věci si užiji, jen když mám před sebou další dny. Tedy relativně, protože ve skutečnosti neexistuje záruka, že nějaký další den bude.

Můj poslední den bych si obyčejně lidsky poplakala, pak dala do pořádku nutné věci a trochu vzpomínala. Potom by nejspíš přišla fáze smíření. Zbytek dne bych se obklopila nejbližšími a hodně bychom si povídali.
O životě. Jejich životě. Kladla bych jim na srdce, aby nebyli příliš smutní a svoje životy žili každou minutou, netrápili se budoucností, ale užívali si okamžiky.

Požádala bych je, aby mně na pohřbu nechali zahrát moji srdeční záležitost, píseň Bon Soir, Mademoiselle Paris. Nazpívanou Petrem Mukem. Ne že by se mně původní od Olympiku nelíbila, ale když tuhle píseň slyším od Petra Muka, běhá mně mráz po zádech. Tak nějak krásně.

A až by čas nadešel, držela bych se s rodinou za ruce a odešla s úsměvem (doufám že s úsměvem , nikoliv neurčitým šklebem) do věčných lovišť.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 4. ledna 2016 v 8:18 | Reagovat

tohle všechno bys mohla za předpokladu, že bys věděla že to je tvůj poslední den. Ale kdo to dneska ví? ;-)

2 listopadka listopadka | Web | 4. ledna 2016 v 8:20 | Reagovat

Máš to promyšlené....
A Bon Soir, Mademoiselle Paris od Muka je opravdu lepší, je mnohem procítěnější

3 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 4. ledna 2016 v 8:27 | Reagovat

[1]: Nikdo, proto také píšu, že záruka dalšího dne neexistuje. Ale fantazii se meze nekladou, že ;-)

[2]: Jsem ráda, že s tou písní  to tak necítím sama :-)

4 tereza-straw tereza-straw | 4. ledna 2016 v 8:32 | Reagovat

Krásně napsaný a dobře promyšlený, a asi s tebou souhlasím. Taky by mě pravděpodobně naužilo na takové to "dohánění celého života za jeden -poslední - den".. Radši bych byla s lidma, které miluju a jsou mi blízcí, a sdílela s nimi některé mé zkušenosti, stejně jako ty..

5 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 4. ledna 2016 v 8:44 | Reagovat

[4]: Díky :-)

6 Pacík Pacík | E-mail | 4. ledna 2016 v 8:46 | Reagovat

Co to máš za myšlenky?!?!?! Oponuji!!!Největší tragédií není umírání,největší tragédií je žít do sta let a při tom nežít.Tož se mrskni do gala a v rámci možností žij tak aby ti okolí zdravě závidělo.Babčo jedna!!! Posílám ti přátelské políbení na čelo,to aby ti bylo veselo........ ;-)

7 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 4. ledna 2016 v 8:51 | Reagovat

[6]: Ahoj, nelekej se, nehodlám to zabalit dobrovolně :D To je článek na dané téma týdne pro celý blog.cz. A do gala se hodím, právě jsem se domluvila s kadeřnicí, za hodinku se k ní vyrážím nechat ostříhat :-D

8 segalanya segalanya | Web | 4. ledna 2016 v 12:10 | Reagovat

Pekné a istá pasáž ma i dojala, len už neviem ktorá (A) :-D

9 Elis Elis | Web | 4. ledna 2016 v 13:53 | Reagovat

Krásně napsané a myslím si, že máš pravdu, je to správný přístup, pokud víme předem, že náš život právě končí, tak nastává smíření a přijmutí nevyhnutelného... ale je to trochu smutné téma na první dny v novém roce, i když jsem, už četla nějaké předpovědi o hrůzách které nás údajně čekají, možná se něco stane, svět je v chaosu, ale odmítám žít ve strachu, chci si užívat život do posledního nadechnutí... :-)

10 mysteriouswolf mysteriouswolf | 5. ledna 2016 v 8:02 | Reagovat

[8]: Tak to jsi mě pobavila, ale díky ;-)

[9]: Děkuji. Je to trochu paradox, že vyhrálo tohle téma zrovna na začátku nového roku, ale na druhou stranu, i o tom se dá psát. A přesně jak píšeš, žít v neustálém strachu, nic neřeší :-)

11 Jára D. Jára D. | Web | 5. ledna 2016 v 15:53 | Reagovat

Zajímavá úvaha. Jinak Petra Muka také moc ráda poslouchám a při jeho písničce Chiara z poslední desky mám pocit, že cítil, že se blíží jeho konec.

12 mysteriouswolf mysteriouswolf | 6. ledna 2016 v 7:29 | Reagovat

[11]: Myslím, že vkládal už roky do svých písniček silné emoce. Hrálo tam nejspíš dost roli to, že trpěl depresemi. Měla jsem ho moc ráda celkově.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama