Moje E-kniha sbírka veršů v prodeji například i ZDE


Až bude poražen poslední strom, až bude otrávena poslední řeka a uloven poslední pták, pak teprve pochopíte, že peníze se jíst nedají.

Sladké časy dětství

16. července 2014 v 16:04 | mysteriouswolf |  Střípky ze života ©
Narodila jsem se ve městě, ale po celé dětství, jsem trávila část léta na venkově, u babičky. Milovala jsem tu změnu. Přijet z města, které v té době působilo navíc smutně a šedě, do přírody, dýchat úplně jiný vzduch.

Nejdříve jsem se vždy přivítala s babičkou i dědou, zkontrolovala jsem kočky a králíky, pověděla prarodičům všechny novinky a potom konečně ven, honem na známá místa.

Obilí zlátlo a já jsem kráčela pomalu cestičkou kolem pole, k lesu. K místu, kde každý rok rostly nádherné, voňavé lesní fialky. Ráda jsem tam tiše sedávala, z dálky bylo slyšet zvuky pily, traktorů a vzduchem se nesla směs vůně jehličí, sluncem prohřáté trávy a lesních jahod.

Cestou zpátky jsem nezapomněla natrhat luční kvítí. Z vlčích máků, kopretin, chrpy a heřmánku.

V neděli mě babička s dědou brávali do kostela ( což jsem tiše přetrpěla ) a pak jsme pomalu procházeli vesnicí, každou chvíli se zastavovali s různými sousedy a nakonec se zašlo i do hospůdky.

Dostala jsem tehdy tak oblíbenou žlutou limonádu, kterou hospodský postavil na porcelánový tácek. Ty už dnes moc vidět nejsou.

Ráda vzpomínám i na toulky kolem řeky. Na jejím travnatém břehu poletovali nádherně barevní motýli , vážky a občas se ozval cvrček.

I večery na venkově měly pro mě své kouzlo. Když zvon oznámil večerní klekání, věděla jsem, že musím honem domů, babička čekala s večeří.
Před spaním jsem si směla hodinku v posteli číst. Ty chvilky jsem milovala.
Nejraději jsem četla pohádky Boženy Němcové.

Když nadešel čas návratu do města, bývalo mě úzko. Čekal mě šedivý činžák, hlučné ulice a často prázdný byt.

Ale všechno jednou končí, aby něco nového mohlo začít.
Dnes už města nejsou tak smutná, rozdíly mezi venkovem a městem nejsou tak propastné .
Přesto na venkov mého dětství ráda vzpomínám, jako na nejkrásnější období.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Co je pro vás v životě nejdůležitější ?

zdraví 43.5% (101)
partner / ka 17.2% (40)
ideály 3.4% (8)
láska 13.8% (32)
přátelé 2.2% (5)
vzdělání 0.9% (2)
nezávislost 4.7% (11)
peníze 1.3% (3)
rodina 6.5% (15)
kariéra 0% (0)
jiné... 6.5% (15)

Komentáře

1 Jára D. Jára D. | Web | 16. července 2014 v 20:08 | Reagovat

Překrásně jsi to napsala. :-)  :-)

2 Pacík Pacík | 16. července 2014 v 21:00 | Reagovat

Pěkné vzpomínání.

3 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 17. července 2014 v 6:45 | Reagovat

(Anketa: Samozrejme že "jiné! Opakujem sa. Šťastie je najdôležitejšie, bez neho sa ani operácia zdravotná nevydarí! Tak čo?)

Ináč "jízlivá" otázka: Chodievala si tiež k splavu "ječet" ako Viktorka?

Mával som podobné prázdninové zážitky. Neskôr dokonca sexuálne podfarbené, zrejme na dedine to išlo s tým sexom prirodzenejšie, aj vďaka prítomnosti králikov a iných ľudi, nie? ;-)

4 mysteriouswolf mysteriouswolf | 17. července 2014 v 14:18 | Reagovat

[1]:[2]: díky :-)

[3]: no...ječet přímo ne, ale chladit si nohy ano ;-)

5 Meduňka Meduňka | Web | 17. července 2014 v 15:07 | Reagovat

To je krásné vzpomínání! :-)Trošku mi připomíná moje dětství, já bydlela v centru města a babička na okraji a tam to vypadalo úplně jako na venkově, i s těmi králíky, kočkami a všude kolem pole...

6 mysteriouswolf mysteriouswolf | 18. července 2014 v 19:50 | Reagovat

[5]: :-) Díky :-)

7 Radka Radka | E-mail | Web | 19. července 2014 v 22:55 | Reagovat

Krásné vzpomínky, je důležité mít z čeho čerpat. Ono už město není tak šedivé jako kdysi, ale ani ty vesnice nejsou jako kdysi. Je to škoda, další generace už nezažijí co my ;-)

8 L.Gaga L.Gaga | E-mail | 21. července 2014 v 7:46 | Reagovat

Moc pěkně se to čte :-)

9 mysteriouswolf mysteriouswolf | 22. července 2014 v 17:39 | Reagovat

[7]: Také mám ten pocit :-)

[8]: díky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama