Moje E-kniha sbírka veršů v prodeji například i ZDE


Až bude poražen poslední strom, až bude otrávena poslední řeka a uloven poslední pták, pak teprve pochopíte, že peníze se jíst nedají.

Střípky z loňské dovolené

7. června 2014 v 10:09 | mysteriouswolf |  Střípky ze života ©
Také vám hezké okamžiky utečou nějak moc rychle? Mě rozhodně rychleji, než ty nepříjemné.
Těšila jsem se na letní dovolenou moc. Na sladké chvíle, kdy se vnořím do vln moře a přestanu na pár dní vnímat realitu.

Těsně před odjezdem, jsem rekapitulovala : penízky na běžnou útratu našetřené, plavky nakoupené, zdraví tedy nic moc….no, to nic, "tam" na vše zapomenu.
Hurá odjezd! Cesta autem ubíhala příjemně, hlava rodiny má jako řidič z povolání, řízení v malíčku.
Dojeli jsme bez problémů. Uvítal nás známý hotýlek a vůně moře. Vybalit nejnutnější a honem k vodě.


Známá pláž mi zrychlila tep. Krátká procházka po pobřeží a přímo dychtivý úprk do vln. A plavat, plavat, vyhnat ty protivné myšlenky z hlavy. Chladivá voda mě pohladila a já jsem se rychlým tempem vzdalovala od břehu, ke známému útesu.

Šťastně jsem usedla na důvěrně známý kámen, zavřela oči a nastavila tvář slunci.
Sakra, už jsou tu zase !!
Do hlavy se opět neodbytně draly myšlenky, na trápení z posledních týdnů. Proč se můj mozek musí pitvat ve starostech i na dovolené?!!

Smutně jsem pohlédla do vody. A hele, rybičky, vůbec se nebojí, zlehounka se mi otírají kolem nohou, stejně, jako loni. Jejich duhová tělíčka se blýskají pod hladinou.

Podívala jsem se ke břehu, manžel s dcerou, mi z dálky ukazují svůj první úlovek - mušle! Zamávám jím a znovu se nořím do vln.

K večeru se jdeme projít do přístavu. Jestlipak tam bude ten stánek s úžasnou zmrzlinou?
Jupííí, už ho vidím, stojí na svém místě a známý prodavač, který žil několik let v Čechách, si nás od loňska pamatuje.
Vítá nás se širokým úsměvem a českým pozdravem. " Protekční " obrovská porce zmrzliny pro každého z nás, pár přátelských slov a odcházíme si sednout na lavičku, odkud pozorujeme návrat rybářských lodí a západ slunce.

Po návratu do hotelu, příjemně unaveni vplujeme do svých postelí. Zavřu oči, promítám si dnešní den a těším se na zítřek.
V tom cvak, a mozek si opět dělá co chce! Zase mi to kazí, dotírá na mne s těmi zatracenými starostmi. Naštěstí zabírá příjemná únava a já usínám.

A je tu ráno, snídaně na terase, vzduchem se nese vůně moře a manžel s dcerou brebentí vesele o tom, co budeme dělat dnes.

Zakloním hlavu a sluníčko mě pohladí po tváři. Jo, život je přece jen krásný!!

PS : letošní dovolenou mám teprve před sebou. Těším se moc a pro jistotu, to zaklepu "na dřevo".
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 7. června 2014 v 10:22 | Reagovat

Ja sa radujšm, že už všetky tie "dovolené" sú za mňou a môžem konečne robiť,(viac menej!) čo chcem. A to určite nie je dovolenka! Viem o lepšich akciách, než sa nechať "dovolenkovať".

Ale Tebe prajem splnenie všetkých Tvojich snov.

2 Serf Serf | 7. června 2014 v 17:21 | Reagovat

Příběh, co napsal sám život ;-)

3 mysteriouswolf mysteriouswolf | 8. června 2014 v 19:24 | Reagovat

[1]: díky :-)  :-)

[2]: přesně tak ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama