Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu

 

Život je vlastně fajn

Úterý v 14:42 | mysteriouswolf |  Téma týdne
Snad v životě každého z nás se občas objeví chvíle, kdy jsme unavení, vyčerpaní fyzicky i psychicky. Pozvolna ztrácíme chuť být aktivní a potřebujeme motivaci.

Špatně snáším první dny podzimu, obzvlášť když je šero a deštivo. Bojuji s náladami a únavou. Jen tak se ale nevzdávám . Dokáží mě motivovat zdánlivé maličkosti. Dobrá kniha, film nebo hudba.
A ať to zní sebeúsměvněji...i posezení nad dobrou kávou.

Třeba dnes dopoledne. Nutně jsem potřebovala zajít na poštu. Za oknem nevlídno, nálada nic moc. Tak jsem si naplánovala "za odměnu" hodinku v cukrárně - kavárně. Trolejbusem na poštu, kavárna a pak hezky pěšky domů, abych si provětrala hlavu a vyhnala chmury.

Káva byla skvělá, slupla jsem i zákusek, prolistovala pár časopisů a po tomhle příjemném nicnedělání jsem se už s lepší náladou vydala domů.
Cestou jsem vnímala přírodu kolem sebe. Vůni vlhkého, pomalu zlátnoucího listí. Potkala jsem pár pejskařů a občas si nějakého toho voříška pohladila.

Postupně jakoby mě únava opouštěla. Po příchodu domů jsem na chvilku otevřela okna dokořán. A sama sebe pochválila. Špatná nálada je pryč. Jo, život je vlastně fajn...nebo ne?!?


Do vlasů padá déšť

17. září 2017 v 10:39 | mysteriouswolf |  Moje verše ©
Toulám se podzimním ránem,
mlha halí mou tvář,
v tu chvíli čas není mým pánem,
noční lampa pomalu ztrácí svou zář.

Do vlasů padá déšť,
kapkami nechám se vést.
Omamná vůně vlhkých stromů,
ve vlasech ponesu si jí domů.

Pohladím šípkový keř,
"Jsi krásný, to mi věř!"
Loučím se s ránem,
odcházím tam,
kde čas je už mým pánem.
 


Na víkend

15. září 2017 v 12:05 | mysteriouswolf |  Pozdravy a přání

Je to i můj život

12. září 2017 v 9:01 | mysteriouswolf |  Téma týdne
Vstřícnost, ochota, loajálnost a také myšlenka : "Co by tomu řekli lidé?!". To vše mě provázelo dlouhá léta. Od dětství.

To poslední ve mně živila dlouho bohužel matka. Ohledy na okolí. Tak jsem neříkala "ne" spolužákům, kamarádkám, rodině a později v zaměstnání.

Přinášelo mně to častěji stres, než dobrý pocit. V práci vždy ochotná zaskočit za jiné atd. Přecházela jsem nemoci, odrovnala jsem si záda, mlčela, když kolegyně za stejné peníze pracovala na minimum, atd.

Neodmítala jsem na požádání vyhovět kdykoliv blízkým i vzdáleným příbuzným, i na úkor svého času. Snažila jsem se naplno zvládat rodinu, zaměstnání i přátele, často při závratném tempu. Brala jsem to jako samozřejmost.

Až jednou tělo řeklo za mě : "Ne!" Skončila jsem v dlouhodobé pracovní neschopnosti, musela na operaci páteře a dlouhé měsíce jsem si dávala do pořádku také podlomenou psychiku.

Uplynulo pár let a vše je jiné. Přehodnotila jsem spoustu věcí. Myslím víc na sebe. Vytvořila jsem si svůj žebříček hodnot. Hodně a ráda se směji. Ale zdraví už mně nikdo nevrátí.

Miluji svoji nejbližší rodinu. Je pro mě prioritou. Vše ostatní už není tak důležité. Kdybych mohla vrátit čas, říkala bych častěji prostě slůvko "ne!"

Citát - Josef Formánek

11. září 2017 v 6:00 | mysteriouswolf |  Obrázky s citáty

Víkendové přání

8. září 2017 v 12:30 | mysteriouswolf |  Pozdravy a přání

Peklo se neptá

5. září 2017 v 8:01 | mysteriouswolf |  Téma týdne
Peklo v podzemí, utrpení a trest pro duše zemřelých. Oficiální verze podle náboženství. A co když je všechno jinak?!

Peklo je stav vědomí. Provází nás životem, takže proč ještě trest posmrtný?! Když se kolem sebe rozhlédnu, myslím, že lidstvo je trestáno dostatečně. Jen v tom jaksi chybí spravedlivá rovnováha.

Co špatného udělali rodiče, kterým zemřelo dítě? A co udělalo to dítě?!
A naopak, kde je trest pro matku co dítě utýrá k smrti?!
Rakovina kosí lidi bez výběru, bere všechno. Na nic se neptá.
Záplavy, tornáda, zemětřesení, války...

Duševní utrpení, často dlouhé roky. Deprese postihuje čí dál víc lidí. Je to trest nebo důsledek?!
Moc otázek. Démoni jsou mezi námi.


ZOO Lešná

3. září 2017 v 6:00 | mysteriouswolf |  Fotografie - mix
První exotická zvířata byla soustředěna na Lešné kolem roku 1929/1930 jako osobní záliba majitele lukovského panství Josefa Seilerna.
Pro veřejnost byla ZOO Zlín oficiálně otevřena již v roce 1948.

ZOO netvoří klece, ale přírodní biopark s prostornými expozicemi zvířat, ve kterých žijí společně savci a ptáci různých zoologických řádů. Areál je členěn do zoogeografických oblastí, takže jako návštěvníci poznáte typické a nejznámější zástupce zvířat čtyř světadílů - Afriky, Asie, Austrálie a Jižní Ameriky.
Přírodní expozice jsou zasazeny do lesního prostředí a co nejvěrněji napodobují původní domovinu chovaných zvířat.


Všechno jednou končí

1. září 2017 v 10:02 | mysteriouswolf |  Úvahy a zamyšlení
Tak nám dnes začíná nový měsíc, který nás přiblíží více k podzimu.

Jsem jarně - letní typ, vždy se již od prosince těším na období od března do listopadu. Miluji první jarní zeleň, vůni ovocných květů, první třešně…
A sluníčko, koupání v řece či moři. V květnu mám vždy pocit, že toho mám tolik před sebou. Ale než se naději, léto je pryč. Krásné zážitky však zůstávají.

Září nás ještě zahřeje svými slunečními paprsky, potěší pestrou paletou barev, měnícího se listí v korunách stromů.
A pokud se zadaří, čekají nás ještě houbařské radosti. Radost z hledání a nalézání, vůně lesa a večerní smaženice.

Já si na podzim po večerech ráda prohlížím snímky z letní dovolené a výletů. Prodlužuji si tak léto a s úsměvem se "vracím" ke snídani na terase nad mořem, k západu slunce při večerní procházce po pobřeží. Také k návštěvám krásných památek v tuzemsku.
Jedna etapa končí a druhá začíná…


Další články


Kam dál