Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu

Sami uprostřed davu?!

Neděle v 9:41 | mysteriouswolf |  Úvahy a zamyšlení
Člověk se narodí obklopen lidmi, když má štěstí, vyrůstá v láskyplné rodině. Od školky až po zaměstnání je obklopen kolektivem.
Založí rodinu, najde nové přátele.

Můžeme se někomu svěřit, on nás vyslechne, utěší, případně poradí. Ale konečné rozhodnutí děláme vždy sami. Jen my , nikdo jiný.
Můžeme milovat své partnery a oni nás, můžeme mít v jejich náruči hezký život, často jsou i u toho, když umíráme... ale i ve smrti je nakonec člověk sám… byť jej třeba drží za ruku někdo milovaný.

Není to z mé strany pesimismus, jen jakási střízlivá úvaha.
Jsou různá pořekadla, třeba že "když máš dobrého přítele, máš víc než on".
Ano, zní to hezky a když najdeš opravdu upřímné přátelé , je to fajn. Ale...
Samozřejmě, že každý to může vidět jinak, podle povahy a životních zkušeností.
 


 


Věk sladké nevědomosti

7. srpna 2017 v 14:10 | mysteriouswolf |  Téma týdne
Příroda darovala člověku jedno z nejkrásnějších období života...dětství. Věk sladké nevědomosti.
Období, kdy svět se smrskne do fází : pít, papat a ...no však víte. Později se svět pozvolna rozšiřuje a otevírá nové obzory.

Občas mně to období chybí. Měla jsem svůj vlastní svět.
Vnímala jsem jej nejvíc skrze knihy. Nikdy nezapomenu na postavy, které mě provázely celým dětstvím, některé vlastně až dodnes.

Když jsem například byla nemocná a musela ležet, byli se mnou Tři mušketýři, Rychlé šípy, Robinson Crusoe, pohádky Boženy Němcové, později Rožmberská trilogie od Mařánka a další.

Ale nejmilejší společník byl pro mě Malý Bobeš.

Krásně to pan J. V. Pleva napsal. Byla jsem vždy celou dětskou duší vtažena do děje tolik, že jsem přestala vnímat svět kolem sebe a byla jsem tam, v Radobylicích.

Toulala jsem se s Bobšem kolem rybníka, na hrázi, prožívala s ním první dny ve škole.
Když umřel jeho bratr František, oplakala jsem to také.

Později jsem četla ještě hodně knih, dnes mám samozřejmě v knihovně kousky úměrně mému věku, ale…když je mně občas úzko, potřebuji zapomenout na špatné chvilky… sáhnu na dno jedné přihrádky ve skříni a vytáhnu Malého Bobše, moji nejoblíbenější knižní postavu z dětství.


Živote postůj maličko

6. srpna 2017 v 8:59 | mysteriouswolf |  Moje verše ©
Chtěla bych stihnout tolik věcí,
hlavu mám plnou plánů,
jsou plné touhy,
napadají mě k ránu.

Ten čas však tolik chvátá,
žiji jen malou část,
ze všeho, co mě láká.
Tak postůj maličko.

Přesto Ti děkuji i za to málo,
co dosud se mi splnilo,
a prožít se dalo.

Učíš mě živote,
že stačí právě to málo,
namíchat od všeho kapičku,
tak, aby žít za to stálo.

Užij si víkend

4. srpna 2017 v 12:05 | mysteriouswolf |  Pozdravy a přání

Chvála koně

3. srpna 2017 v 7:46 | mysteriouswolf |  Moje verše ©
Na cestě podél pole,
už zdáli slyším dusot koně.
Když usadí se prach,
s úžasem zůstávám chvíli stát.

Ta nádhera koně,
vítr si s hřívou hraje,
kůže se leskne,
nozdry chvějí,
podkovy lehce se země dotýkají.

Kůň - to ušlechtilé,
hrdé zvíře,
když lásku mu dáš,
oplatí ji, jak nejlíp může...

Tvá péče tisíckrát se ti vrátí,
když hebkou kůži pohladíš
a nepíšeš si : dal - má dáti.

Když díváš se mu do očí,
s láskou a pevně,
ten kůň to pochopí,
"já patřím k pánovi
a on zas ke mně".


Víkendové přání

28. července 2017 v 12:05 | mysteriouswolf |  Pozdravy a přání

Citát - motýl

26. července 2017 v 6:00 | mysteriouswolf |  Obrázky s citáty

Kouzlo kaluží

24. července 2017 v 9:03 | mysteriouswolf |  Úvahy a zamyšlení
Po několika dusných dnech se dnes spustil pořádný déšť i u nás. Někde jej měli víc než dost, jinde příroda po dešti zoufale volala.

Dosud těch pár kapek u nás zatím nestálo za řeč. I když...kaluže se sem tam vytvořily a malému princi stačily k velké radosti. Objevil jejich kouzlo celou svojí dětskou dušičkou.
Napřed jen okusil ručkou, potom v kaluži začal pochodovat, dupkat a šťastně výskat.

Při další procházce už si to namířil do kaluže neomylně. Máma s tátou musí honem koupit první gumáčky.

Možná si je koupím taky a přidám se, protože udělat občas něco bláznivého uvolňuje, zbavuje napětí a té naší dospělácké škrobenosti.

Užívejme si léto ve všech jeho podobách , radujme se z maličkostí a vychutnávejme si každou minutu dne. Čas nečeká...


Další články


Kam dál